Vytrvalost a využití biochemických testů při jejím rozvoji

    Vytrvalost lze charakterizovat jako schopnost vykonávat práci určité intenzity po určitou dobu a je charakterizována schopností udržet co nejdelší dobu daný výkon. Úroveň vytrvalosti je  určena především   funkčními   schopnostmi   oběhového ústrojí, dýchací soustavy, charakterem látkové výměny,stavem energetických zásob a nervové  soustavy, jakož  i  koordinací těchto systémů.Podstatnou roli hraje i hospodárnost všech orgánů,úroveň pohybové koordinace a stupeň   rozvoje   psychických  předpokladů   pro  vytrvalostní charakter zatížení.    Pro  pochopení  základního fyziologického členění jednotlivých druhů  vytrvalosti  je třeba  si ozřejmit některé základní pojmy.

Bezprostředním zdrojem energie při jakémkoliv výkonu je rozklad ATP  ve svalové tkání. ATP je látka  energeticky velmi bohatá,ale její  zásoby ve  svalu jsou   poměrně malé  a nelze  je treninkem zvyšovat, proto  je  výkon  svalů  a  trvání  fyzické zátěže přímo závislé na rychlosti a velikosti obnovy ATP, která probíhá těmito základními pochody :

- aerobně  (za přístupu  kyslíku) oxidací  živin v  závislosti na   velikosti průtoku krve svalem

- anaerobně  (bez  přístupu  kyslíku)  štěpením  fosfagenu  (jeho   zásoby  ve svalu  jsou poměrně  malé a  brzy se vyčerpají) nebo   glykogenu na  kyselinu mléčnou neboli laktát, jehož hromadění ve   svale zhoršuje jeho činnost a urychluje nástup únavy. Podíl  aerobního  a  anaerobního  metabolismu  je  přitom závislý především  na  době  trvání  pohybové  činnosti  přičemž s délkou výkonu se podíl  aerobního  metabolismu zvyšuje (u běhu  na 800 m je to  cca 50 % a u zátěže trvající  15 min a déle je to již přes 90 %). Na podíl aerobního a anaerobního metabolismu má přímý vliv i stupeň trenovanosti běžce,který lze exaktně vyjádřit s využitím dále uváděných biochemických testů.

Z hlediska fyziologického tze členit tedy vytrvalost takto :

- aerobní (dlouhodobá) - AV

- aerobně-anaerobní (střednědobá)  - AANV

- anaerobní (rychlostní a krátkodobá)-ANV

AV - schopnost  organizmu  zajistit  potřebnou energii ke svalové práci  při využití  kyslíku a udržet po delší dobu rovnováhu

     (stady-state)  hlavním ukazatelem aerobní výkonnosti je maximální kyslíková spotřeba, která se udává na 1 kg váhy (VO2 max/kg)   pozn.: tuto  hodnotu  lze objektivně zjistit v laboratorních podmínkách na běhátku

ANV - schopnost  organizmu  zabezpečit   potřebnou   energii  pro svalovou práci převážně bez přístupu kyslíku a s tím

      vyplývajícími  důsledky a překonávat tento stav co nejdéle bez újmy na výkonu hlavním   ukazatelem  anaerobní   výkonnosti  je   velikost  kyslíkového dluhu a koncentrace laktátu při plném výkonu.

Z uvedeného  vyplývá, že  optimální  růst  sportovní výkonnosti v běžeckých  disciplinách  od  800  m  až  po  maratón vyžaduje aby treninková  zátěž byla  optimálně zastoupena  ve všech  uvedených treninkových zónách podle discipliny na kterou trenujete :

                aerobní - smíšená - anaerobní

Jedna z metod, která  se používá v  treninkové praxi a objektivně hodnotí jak  stávající  úroveň  jednotlivých složek tak i dynamku jejich rozvoje je stanovení výše laktátu v krvi. Z hlediska potřeb treninkové  praxe je potom možné objektivizovat  jednotlivá pásma zatěžování   organismu   se   zaměřením   k  efektivnímu  rozvoji vytrvalosti. Proto   dělíme   treninkové   zatížení   při  rozvoji vytrvalosti do těchto čtyř biochemicky zdůvodněných pásem :

AEROBNÍ PÁSMO  - laktát do 2 mmol/l

AEROBNĚ ANAEROBNÍ PÁSMO - laktát 2-4 mmol/l (převaha aerobní sl.)

ANAEROBNĚ AEROBNÍ PÁSMO - laktát 4-9 mmol/l (převaha anaerobní sl.)

ANAEROBNÍ PÁSMO - laktát 9 mmol/l a vyšší

Charakteristika treninkových prostředků v jednotlivých pásmech :

V praxi nelze ale zcela jednoznačně určit, že celá treninková jednotka je absolvována v jednom pásmu,často dochází k postupnému prolínání jednotlivých pásem a to zejména v závěru treninkové jednotky při narůstající únavě (zakyselení)

Další používané pojmy :

AE - aerobní prah - laktát 2 mmol/l     cca do 150-160 tepů/min

ANP - anaerobní prah - laktát 4 mmol/l   okolo  180 tepů/min

AN - anaerobní pásmo - laktát 9-10 mmol/l      nad 190 tepů/min

Způsob měření těchto hodnot při biochemickém testu :

Absolvování 4 úseků nebo serií úseků se stupňováním rychlosti běhu v jednotlivých úsecích nebo seriích od nejvolnějšího po maximální s odběrem laktátu po skončení úseku nebo serie a následným vyhodnocením do formy laktátové křivky a vypočtení jednotlivých hodnot AE,ANP a AN. Naměřené hodnoty se promítnou do tzv. laktátové křivky,ze které se dají odečíst jednotlivé prahy a velmi důležitý je také průběh křivky a zejména bod jejího zlomu.

V tomto  článku se  chci zaměřit  především na  konkrétní čísla z praxe,uvádím proto téměř kompletní výsledky testování v mé

treninkové skupině v letech 1997-2000,které jsem prováděl s RNDr. Oldřichem Křížem,kdy jsme navázali na déle již 10 let

trvající spolupráci a využívání těchto testů u juniorské i seniorské reprezentace. Používali jsme tyto 3 druhy testů :

1. 4 x 2 km nebo 4 x 1600 m u dívek případně u hodně mladých  závodníků s intervalem 3,3 a 4 min

   tento test slouží jako základní ukazatel pro trenink rozvoje vytrvalosti (používá se obvykle na začátku přípravného

   období),přičemž nejdůležitější je zde hodnota ANP podle  které by se měl odvíjet další trenink rozvoje vytrvalosti

2. 4 x 4x400 m  interval 2 min mezi starty úseků a 5,5 a 6 min mezi starty posledního a 1.úseku v další serii

   tento test slouží jako základní ukazatel pro rozvoj speciální  vytrvalosti pro běh na 1500 m  (používá se obvykle na konci přípravného období)

   u tohoto testu je uveden i čas odpovídající hodnotě laktátu ve  výši 15 mmol/l jako ukazatel schopnosti organismu pro práci ve  vysokém stupni kyslíkového dluhu

3. 4 x 4x200 m  interval 2 min mezi starty úseků a 3,3 a 4 min mezi starty posledního a 1.úseku v další serii

   tento test slouží jako základní ukazatel pro rozvoj speciální vytrvalosti pro běh na 800 m

   (používá se obvykle na konci přípravného období,nebo jako návazný k testu 4 x 2 km zhruba 4 týdny po tomto testu a to

   především u běžců rychlostního typu)

   také u tohoto testu se uvádí i čas odpovídající laktátu ve výši 15 mmol/l

Pro běžnou treninkovou praxi je vhodné zejména u prvního testu použítí sportestru, které nám poměrně přesně ukáže jaká hodnota TF odpovídá jednotlivým prahům. U těchto hodnot si potom můžete všimnout,že TF je částečně individuální,někteří jedinci se pohybují v nižších a  někteří ve vyšších hodnotách.V zásadě se ale dá konstatovat,že uvedené testy se dají používat i bez měření laktátu s použitím sportestru nebo jen s měřením tepové frekvence po dobu 10 sec bezprostředně po doběhu úseku.

Vyhodnocení  těchto  testů  se   provede  potom  jak  dle  tepové frekvence, tak zejména podle tempa posledního úseku nebo průměru poslední serie úseků.

Ukázka vyhodnocení jednotlivých testů v trennikové skupině :

1. Test 4 x 2 km 16.04.1997. dráha Stromovka

                             22.11.1997. hala Stromovka

                             13.11.1998. hala Stromovka

                             12.11.1999. hala Stromovka

                             20.04.2000. dráha Stromovka

   * = test 4 x 1600 m

   U tohoto testu je nejdůležitější hodnota anaerobního prahu   (ANP = 4 mmol) která nám určuje optimální tempo,které je   třeba používat v trenniku při rozvoji anaerobní vytrvalosti  přičemž platí,že v tomto tempu by měl být schopem závodník   uběhnout 6 - 7 km souvisle

2. Test 4 x 4x200 m 16.4.97. dráha Stromovka

                                  15.12.98. hala Stromovka

                                  10.12.99. hala Stromovka

                                  28.4.2000. dráha Stromovka

pozn.:  u tohoto testu čas na 200 m u 8-9 mmol u rychlostních typů a 9-10 mmol u vytrvalostních typů na laktátové          křivce zhruba odpovídá výkonnosti na 800 m a zároveň stanovuje tempo běhu,které je optimální pro rozvoj speciální vytrvalosti

Rozdíl ve výkonu proti testu zde dosti přesně ukazuje jak závodník tuto speciální vytrvalost dále rozvíjel případně při horším výkonu ukazuje,že jeho další trenink nebyl optimální nebo že nedokázal svoji připravennost prodat v závodech.

pozn.: u testu prováděného v prosinci je uveden  až následný výkon v dalším roce v hale případně na dráze

3. Test 4 x 4x400 m      17.4.98. dráha Stromovka

                                      23.4.99. dráha Stromovka

                                      27.4.2000. dráha Stromovka

Pozn.: u tohoto testu čas na 400 m u 10 mmol v laktátové křivce dosti přesné odpovídá aktuální výkonnosti na 1500 m, proto tento test je v období těsně před sezónou asi mejobjektivnějším ukazatelem stavu připravennosti.

Rozdíl ve výkonu proti testu zde dosti přesně ukazuje jak závodník umí prodat to co má natrénováno, případně jak závodník dokázal od tohoto testu ještě dále tuto speciální vytrvalost rozvíjet.

 20.11.2000.                            Ing.Jan Kervitcer